26. května 2018. Olympijský stadion v Kyjevě. Finále Ligy mistrů mezi Realem Madrid a Liverpoolem. Pro Cristiana Ronalda to byla šance vyhrát třetí titul v řadě a pátý titul v Lize mistrů v kariéře. Tlak byl obrovský, ale Ronaldo je hráč zrozený pro takové noci. Od začátku zápasu panovala extrémně napjatá atmosféra. Tisíce fanoušků oblečených ve svých týmových barvách zaplnily tribuny a vytvořily neuvěřitelný hluk. Každý z nich snil o vítězství, ale jen málokdo dokázal předpovědět, jak se tato konfrontace vyvine. Ronaldo se svými zkušenostmi a talentem působil sebevědomě, jako by tušil, že na jeho bedrech leží nejen zodpovědnost za výsledek, ale i naděje milionů lidí.
První poločas byl napínavý boj. Oba týmy si vytvořily šance, ale nedokázaly je proměnit. Liverpool hojně využíval svých křídel a chtěl představit Mohameda Salaha, který se etabloval jako jeden z nejnebezpečnějších útočníků turnaje. Real Madrid přitom spoléhal na koordinované akce svých hráčů, zejména na kombinace Ronalda a Karima Benzemy. Obránci Liverpoolu však navzdory své pověsti prokázali odolnost a odvahu. Bohužel pro Liverpool došlo v polovině prvního poločasu k nečekanému incidentu. Salah, klíčový hráč týmu, se zranil, což hodně ovlivnilo jejich ofenzivní výkon. Ztráta tak důležitého hráče byla pro Liverpool obrovskou ranou a Real brzy začal na hřišti dominovat.
Ve 29. minutě zápasu otevřel skóre Benzema, který zúročil chybu brankáře Liverpoolu Lorise Kariuse. Byl to moment, který změnil hru. Real Madrid se cítil sebevědomě a Liverpool byl v obtížné situaci. Zdálo se, že madridští mají novou energii a začínají na soupeře tlačit. Ronaldo byl jako vždy v centru dění. Svým pohybem a postavením na hřišti vytvářel útočné příležitosti a rychle zdvojnásobil vedení. Liverpool se ve druhém poločase snažil vrátit do hry, ale Real Madrid předvedl neuvěřitelnou organizaci v obraně. Ronaldo, vědom si důležitosti okamžiku, se nadále aktivně zapojoval do útoků, prokazoval svou jedinečnou techniku a fyzickou přípravu. Každá rána, kterou zasadil, každý pokus o eskalaci situace, přinášel fanouškům radost.
Navzdory snaze Liverpoolu byl třetí gól Realu Madrid skutečným vrcholem večera. Gól byl výsledkem skvělé kombinace a Ronaldo byl jako vždy ve správný čas na správném místě. Jeho tvář se rozzářila úsměvem: věděl, že tento večer se zapíše do dějin. Když rozhodčí zapískal závěrečný hvizd, stadion mezi fanoušky Realu Madrid propukl radostí. Cristiano Ronaldo se stal opět šampionem a tento titul nebyl jen dalším vítězstvím, ale potvrzením jeho postavení největšího hráče své doby. Té noci nejen zvedl trofej, ale také znovu dokázal, že je schopen pod tlakem vystupovat na nejvyšší úrovni.
I když Ronaldo ve finále nebodoval, jeho přínos byl strategicky důležitý. Rozptýlil pozornost několika obránců najednou a umožnil tak ostatním hráčům Realu Madrid využívat volné plochy. Benzema skóroval po chybě brankáře Kariuse a Gareth Bale vytvořil mistrovský kousek akrobatickým kopem nad hlavou. I když však Ronaldo neskóroval, jeho dopad na zápas byl nepopiratelný. Cristiano byl aktivní od prvních minut zápasu. Jeho pohyb bez míče vytvořil tlak na obranu Liverpoolu. Pokaždé, když dostal míč, obránci se k němu vrhli, čímž se otevřel prostor pro další hráče Realu. Benzema a Bale, kteří byli blízko, toho dokázali využít a to se stalo klíčem k úspěchu týmu.
Ronaldo také prokázal své vůdčí kvality. Své partnery neustále povzbuzoval a vytvářel atmosféru důvěry. Ve chvílích napětí, kdy se zdálo, že Liverpool je připravený dostat se do vedení, to byl Ronaldo, kdo všem připomněl, že jsou schopni víc. Jejich zkušenost z finále pomohla týmu zůstat soustředěný a nenechat se zaplavit emocemi. Za zmínku také stojí, že finále bylo brilantní ukázkou týmové hry. Real Madrid nespoléhal pouze na individuální schopnosti, ale k dosažení výsledků využíval koordinované akce. Každý hráč chápal svou roli a to jim umožnilo účinně čelit útočným tahům Liverpoolu. Koordinace a porozumění na hřišti byly evidentní a Ronaldo jako jeden z lídrů v tom sehrál důležitou roli.
Když Benzema otevřel skóre, byl to důležitý moment zápasu. Real Madrid se cítil sebevědomě a tehdy Ronaldo ukázal své nejlepší kvality. Stal se ještě aktivnějším, stimuloval své partnery. Jeho odhodlání bylo vidět na hřišti: pochopil, že tento titul je důležitý nejen pro něj, ale pro celý klub. Hrdinou večera se stal i Gareth Bale, který nastoupil jako náhradník. Jeho úžasný spin kop se ukázal být jedním z nejpamátnějších okamžiků finále. Nejen, že předvedl jeho technickou zdatnost, ale také zdůraznil, jak je důležité mít na lavičce hráče, kteří jsou připraveni nastoupit a změnit průběh zápasu. Ronaldo při sledování tohoto mistrovského díla nemohl neobdivovat talent své partnerky.
Liverpool se i přes Salahovo zranění a potíže nevzdal. Pokračovali v útočení a vytvářeli si šance, které je mohly vrátit do hry. Ale obránci Realu Madrid v čele se Sergio Ramosem na tom byli nejlépe. Jejich koordinované jednání a důvěra jim umožnily vyhnout se vážným hrozbám. Ronaldo, i když se přímo nepodílel na obranných akcích, přesto cítil důležitost každého okamžiku. Jak se zápas chýlil ke konci, napětí narůstalo. Fanoušci Realu Madrid začali svému týmu věřit, ale Liverpool nebyl připraven se vzdát. Každá střela na branku vyvolala na tribunách bouři emocí.
Po závěrečném hvizdu nevyšel Ronaldo slavit jako obvykle. V rozhovoru záhadně řekl: "Bylo mi potěšením hrát za Real." Tato slova vyvolala mezi fanoušky a médii mnoho otázek a spekulací. Zdálo se, že nejen potěšil své fanoušky, ale také naznačil nějaké změny ve své kariéře. Ronaldo byl vždy známý svou touhou po úspěchu a neustálou touhou po nových výzvách. I když právě vyhrál svůj pátý titul v Lize mistrů, v očích se mu zračil zmatek a také radost. Bylo to finále, ve kterém sice neskóroval, ale jeho vliv na hru byl obrovský. V tu chvíli už ale možná přemýšlel o dalším kroku ve své kariéře.
Finále bylo vrcholem jeho času v Realu Madrid, kde Cristiano dosáhl neuvěřitelných výšin. Stal se nejen nejlepším střelcem klubu, ale také symbolem jeho úspěchu. Během devíti sezón v Madridu vyhrál řadu trofejí a vytvořil rekordy, které se zdály nedosažitelné. Ale když stál na hřišti s pohárem v rukou, myšlenky na budoucnost už mu nejspíš začaly zaměstnávat mysl. Navzdory triumfu si mnozí všimli, že Ronaldo byl méně emotivní než obvykle. Neskákal radostí ani neobjímal své partnerky. Místo toho vypadal zamyšleněji, jako by hledal smysl toho, co se stalo. Tu noc už věděl, že chce víc. Otázky o jeho budoucnosti v klubu se staly naléhavými a mnozí začali přemýšlet, zda to nebude zlom v jeho kariéře.
