3. dubna 2018. První zápas čtvrtfinále Ligy mistrů mezi Juventusem a Realem. Turínský tým doufal, že se po porážce ve finále v roce 1 pomstí, ale ve 4. minutě, kdy Ronaldo otevřel skóre, to nevyšlo podle plánu. Byl to moment, který rozbušil srdce fanoušků Juventusu. Snad nikdo nečekal, že to začne tak rychle. Ronaldo, který se v té době již etabloval jako jeden z největších hráčů fotbalové historie, předvedl svůj typický výkon a zaskočil obranu Juventusu.
Po gólu začal na hřišti dominovat Real. Madrid kontroloval míč, aktivně presoval a vytvářel si šance. Juventus se zase snažil sebrat a na tuto ránu odpovědět. Začali si rychleji posouvat míč a brzy měli šanci na vyrovnání, ale Dybalovu střelu brankář vyrazil. V 10. minutě zápasu si Juventus konečně dokázal vytvořit nebezpečnou příležitost. Bonucci poslal dlouhý pas na Cuadrada, ten překonal obránce a vystřelil, ale míč opět minul cíl. Napětí rostlo každou minutou a brzy se ukázalo, že Juventus potřebuje kvalitní útočný přístup, aby zabránil Realu Madrid navýšit svůj náskok.
Netrvalo dlouho a Real Madrid ve 20. minutě znovu znervóznil fanoušky Juventusu. Ronaldo byl jako vždy ve správný čas na správném místě a mohl vedení navýšit, ale obránci Juventusu zapracovali včas, aby mu zabránili. I přes tlak Juventus dál hledal příležitosti. Ve 30. minutě se konečně dočkali: parádní kombinace ve středu hřiště umožnila Dybalovi dostat se do velké příležitosti a nakonec zasunout míč do sítě. Stadion vybuchl radostí. Tento gól byl nejen výsledkem tvrdé práce týmu, ale také symbolem naděje pro všechny fanoušky Staré dámy.
Radost hráčů Juventusu však netrvala dlouho. Real Madrid, který nenechal žádnou šanci se uvolnit, zareagoval téměř okamžitě. Ve 45. minutě byl Ronaldo zpět v centru pozornosti. Po rychlém útoku získal míč na hranici pokutového území a poslal ho do horního rohu branky Juventusu. Bylo to skutečné mistrovské dílo, které znovu ochromilo stadion. Real Madrid šel do přestávky s vedením 2:1. Po přestávce Juventus věděl, že musí být rozhodnější. Do druhého poločasu nastoupili s úmyslem znovu získat kontrolu nad utkáním. Tým zvýšil tlak na obranu Realu Madrid a velmi rychle se naskytly příležitosti, které mohly vést ke gólu. V 60. minutě mohl Cristiano Ronaldo vstřelit hattrick, ale jeho střelu zblízka zblokovali obránci.
V 64. minutě se stal moment legendární. Dani Carvajal centroval z pravého křídla a Ronaldo si naběhl k dokonalému kopu nad hlavou, který zapadl do rohu a Buffon zůstal bezmocný. Byl to gól, který přišel po uzávěrce. Technika, síla, přesnost, skákání – vše perfektní. Tento okamžik byl nejen vrcholem zápasu, ale také jedním z nejpamátnějších okamžiků v historii Ligy mistrů. Hráči Realu Madrid a jejich fanoušci na tribunách vybuchli radostí. Ronaldo jako vždy neudržel své emoce: zvedl ruce k nebi a oslavoval své mistrovské dílo. Ihned po tomto gólu dostal zápas nový rozměr. Juventus se v šoku snažil sebrat síly a vrátit se do hry. Trenér Massimiliano Allegri, který si byl vědom, že tým potřebuje rychle otočit situaci, provedl střídání a přivedl nové hráče schopné přidat do útoku agresivitu a kreativitu.
Nicméně, Real Madrid, který se opět chopil iniciativy, pokračoval v tlaku na své soupeře. Pokaždé, když přešli do útoku, způsobilo to starosti obráncům Juventusu, kteří ani přes veškerou snahu nedokázali zastavit rychlé protiútoky madridského celku. V 70. minutě byl na hrotu útoku znovu Ronaldo, ale jeho střelu tentokrát zblokoval obránce. Juventus, vědom si všech rizik, začal jednat riskantněji. Nebezpečný moment si vytvořili v 75. minutě, kdy Cuadrado překonal obránce a vystřelil na branku.
Ale Casillas, který toho večera hrál skvěle, přišel znovu na pomoc a odvrátil míč na roh. Fanoušci Juventusu tleskali na podporu svých oblíbenců, ale napětí stoupalo. Jak šel čas, Juventus věděl, že musí skórovat, pokud chce nějakou šanci dostat se do semifinále. V 80. minutě znovu převzal iniciativu střelou z dálky již gólově vstřelený Dybala. Jeho střela byla přesná, ale Casillas se znovu srovnal s výzvou a odvrátil míč mimo. V posledních 10 minutách zápasu Juventus nasadil všechny síly, aby zaútočil na branku Realu Madrid.
Každý útok byl zoufalejší. V 85. minutě se po dalším rohu dostal míč do rukou Bonucciho, který z bezprostřední blízkosti hlavičkoval, ale nedokázal jej zasunout do sítě. Real Madrid, umně ovládající míč, se snažil využít každou chvilku k nadechnutí a posunout hru klidnějším směrem. Juventus ale nebyl připraven se vzdát. V 88. minutě se dočkali dalšího rohu. Stadion byl zamrzlý v očekávání. Roh byl zahrán ke vzdálenější tyči, kde se zdálo, že Kjaer skóruje, ale jeho střela šla nad branku. V samém závěru zápasu se Juventus pustil do dalšího útoku, ale obránci Realu Madrid byli ve střehu.
Později Real Madrid vstřelil třetí gól, Ronaldo si připsal asistenci a zápas skončil 0:3 ve prospěch madridského celku. Byla to totální nadvláda, z velké části díky Ronaldovi. Jeho přínos pro hru je těžké přeceňovat: nejen skóroval, ale také vytvářel šance pro své spoluhráče a vedl tým. Ten večer byl nejen nejlepším hráčem na hřišti, ale byl i skutečným vůdcem, který prokázal výjimečné dovednosti a porozumění hře. Třetí gól byl výsledkem rychlého protiútoku, který začal přesnou přihrávkou do středu hřiště. Ronaldo po obdržení míče okamžitě viděl otevřeného spoluhráče. Nečekal na vhodné podmínky ke střele, ale poslal perfektně propočítaný průchozí míč.
Fanoušci Realu Madrid tleskali na tribunách. Věděli, že jejich tým je na pokraji velkého úspěchu. Atmosféra na stadionu byla prostě neuvěřitelná: radost a štěstí naplnily srdce fanoušků, kteří přišli podpořit své oblíbence v tomto důležitém zápase. Přátelé a rodiny se shromáždili a vyměnili si hrdé pohledy, když si uvědomili, že jejich tým hraje výjimečnou úroveň fotbalu. Na druhou stranu hráči Juventusu byli viditelně zklamaní. Uvědomili si, že ztratili kontrolu nad hrou a že se nedokázali vyrovnat s tlakem, který na ně Real Madrid vyvíjel. Přes veškerou snahu nedokázala obranná řada zastavit ofenzivní tempo Madridu. Trenér Juventusu, když pozoroval dění na hřišti, začal přemýšlet o možných změnách v týmu a strategii.
